Každý osmý Evropan se už někdy setkal s internetovým podvodem a každý dvanáctý čelil krádeži osobních údajů. Europol uvádí, že zločinci na celém světě ročně okradou uživatele internetu o 9 454 miliard korun, což je více než zisky z obchodu s marihuanou, kokainem a heroinem dohromady.
Síť Evropských spotřebitelských center (ESC) zjišťovala, s jakými podvody se spotřebitelé na internetu nejčastěji setkávají.
„Společným znakem internetových podvodů je zdánlivá důvěryhodnost prodejců. Podvodníci si dávají stále víc záležet, aby ve svých obětech nevzbudili žádné podezření,“ varuje Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny dTestu.
Nejvíce podvodů lze vystopovat v nabídkách levné elektroniky a ojetých vozů z jiných zemí EU, nebezpečné bývají i nabídky služeb na zkoušku zdarma, tzv. phishing, seznamky nebo podvodné prodeje vstupenek na sportovní a kulturní události. Stačí chvilka nepozornosti při práci s on-line službami na počítači nebo v telefonu a výsledkem může být ztráta financí, zásah do soukromí či dokonce ohrožení života.
„Sílícím fenoménem je online nabídka padělaného zboží, které je nabízeno za výhodných podmínek na webu vyhlížejícím jako e-shop oficiálního distributora s outletovým zbožím, a to včetně důvěryhodné webové adresy,“ upřesňuje Tomáš Večl, ředitel Evropského spotřebitelského centra při České obchodní inspekci.
Společnosti provozující takový e-shop však mají obvykle sídlo mimo Evropskou unii, pokud tedy spotřebitel zboží objedná a zaplatí převodem, riskuje, že budou padělky při kontrole celními úřady zabaveny a zpravidla zničeny.
Spotřebitelé tak o své peníze přijdou, protože se jim nepodaří spojit s prodejcem, který většinou používá falešné kontaktní údaje.
„V některých státech je trestným činem i samotný nákup padělaného zboží, spotřebitelé se tedy vystavují i nebezpečí trestního postihu. Nemluvě o tom, že některé napodobeniny mohou být nebezpečné zdraví či životu – například léčiva či náhradní díly do automobilů,“ doplňuje Lukáš Zelený.
Před blížící se zimní olympiádou je na místě varování před nákupem cenově výhodných vstupenek. Dostatečným důvodem ke zvýšené pozornosti by měl být případ spotřebitele, který na Hry v Londýně koupil vstupenky pro své blízké za 3 tisíce eur, vstupenky však nebyly nikdy doručeny. Ukázalo se, že se jednalo o neautorizovaného distributora, jenž za prodej 15 až 20 tisíc falešných vstupenek inkasoval kolem 5 miliónů eur.
